Rozinky

O rozinkách

Rozinky určitě nepatří mezi nejžádanější výrobky. Plody jsou malé a málo nápadné. Přesto má tento drobný sušený hrozen dobré a známé jméno. Nizozemí a Velká Británie patří mezi největší odběratele, po přepočítání na jednoho obyvatele. Rozinky se používají hlavě v pekařství (např. rozinkový chléb). Také pečlivé hospodyňky dobře vědí co se nimi a přidávají je do rýžové kaše, řídké ovesné kaše (ječmenná kaše s hrozinkami a rozinkami) a v neposlední řadě do dánského „oiebol“ (druh moučníku, podávaný na konci roku).

Rozinky jsou díky vysokému obsahu cukru velmi výživné. Samozřejmě u vodného cukru, má daleko nižší procento uhlohydrátů než obyčejný cukr.

Rozinky se vyrábí v Řecku, Americe (Kalifornii) a Austrálii. Pro nás je nejdůležitější Řecko, proto se zaměříme na jejich rozinky. Nejlepší odrůdy pocházejí ze slavného plooostrova Peloponésu. Poloponés má rozlohu okolo 21 500 km čtverečných a s pevninou (také připomínající ostrov) je spojen mořskou úžinou. Existuje několik dalších ostrovů pěstujících a rozinky. Nacházejí se na západ pod Peloponésu a v iónském moři. Jmenovitě: Zakynthos/Zante a Kephallenia (Cephaloina).

Poloponés: obyvatelné jsou pouze okraje tohoto starého ostrova. Jižní strana je úrodná pěstitelská oblast. Je chráněná vysokými horami tlumícími větry, jedinečná oblast pro pěstování hroznů. Proti svahům najdeme obrovské vinice, kde na slunci zrají hrozny pro výrobu hrozinek a rozinek. Setkáme se s tak známými jmény jako jsou: Gulf, Vostizza a Patrai (Patras) na severní straně, Analias (Amalia) a Pygros na západní a Kalamai (Kamlamata) na jižní straně ostrova.

Pěstování hroznů

Velmi důležitá je pozice vinice, s ohledem ne směr větrů. Částečně ohraničena Korintských zálivem má tato oblast výbornou relativní vlhkost, vytvářející ideální prostředí pro pěstování hroznů nejvyšší kvality. Západní část Peloponésu má pro pěstování hroznů méně výhodnou pozici. Moře je nedaleko a západní větry přináší až příliš vlhkosti. Oproti severu jsou zde i častější deště, například sv. Aeghonu – oblasti rozinek Vostiza. Z již zmíněného můžete mít dojem, že déšť je v rozporu se zájmy pěstitelů hroznů. Obecně to není pravda: hrozny potřebují déšť těsně před sklizní může znamenat velké nebezpečí. D může být neuvěřitelně krutý. Půda, suchá jako popel. Není schopna přijmout padající vodu, následně ji nasákne a změní se v bláto. Divoce padající děšť vytvoří na nízko rostoucích hroznech ablátivé skvrny. Po půl hodině už může opě t sí¨vítit slunce, ale pro pěstitele nastala doslova katastrofa. Zablácené hrozny se před sklizní podaří očistit jen těžko, tím se značně omezí jejich trvanlivost. Kvůli tomu utrpí farmář velké ztráty. Liják může způsobit velké školdy i během sušení.

Hrozny zrudnou, oproti normálu se zvýší procento vlhkosti a kyselosti. Také trvanlivost je omezená. To dohromady znamená sklizeň nižší kvality. Škody utrpěné během sušení se značně mírní použitím plastových pokrývek.

Sklizeň a zpracování rozinek

Na vinicích, kde rostou správné druhy pro výrobu rozinek, víno vyklíčí v březnu. V květnu vykvetou a okamžitě poté se začnou vyvíjet trsy. Dozrají v období od konce července do začátku září.

Farmář musí učinit opatření na ochranu sklizně. Pravidelný postřik pesticidy je nezbytný. V průběhu sklizně, konec srpna a začátek září, vyrazí farmář s celou svou rodinou na vinici, kde nožem nebo nůžkami zručně odřezávají trsy ze stromků.

Trsy se pokládají na betonové pláty, na čistý bílý papír, nebo plátno na žhnoucí slunce. Stále častěji se používají sušičky, stejně jako v Kalifornii. Brzy pochopíte, co bude probíhat během slunečního sušení, plod má vysoké procento vlhkosti, které bude vysušeno pomocí slunečního s tepla. Povrch plodu se neustále zmenšuje a slupka se smršťuje, dokud hrozen (teď již hrozinka) neodpadne od stopky. Pomocí velkého pohrabáče se farmář zbaví stopek a m rozinky se skladují v malých temných stodolách. Délka sušení závisí na počasí a použité metodě. Obvykle se pohybuje v rozmezí od jednoho do dvou týdnů.

Umělá hmota

Stále více farmářů používá k sušení průsvitné umělé hmoty. Z nich nad místem sušení vyrobí přístřešek. J-li příznivé počasí „stan“ zůstává otevřený. Má-li přijít liják „stan“ se uzavře a poskytne hroznům dostatečnou ochranu. Farmáři jsou s touto metodou obecně spokojení. Doba sušení je od 8 do 14 dnů.

Skladování a  balení

Pytle s rozinkami se naloží na osli nebo do dodávek a převezou se do skladišť, většinou v přístavních městech. Tam se zásilka zváží a roztřídí podle kvality. Pytle zůstanou na kamenných podlahách a ř do prodej. Potom mohou být převezeny ke kupci. Ve skladištích probíhá ještě čištění. Poslední malé stopky se odstraní umístěním rozinek do otočných bubnů s malými drážkami.

Třídění rozinek

Jak již bylo řečeno, už při příjezdu do skladišť se rozinky třídí podle kvality. Vývozce je pečlivě prohlíží, aby dosáhl požadované kvality. V tomto případě hraje velkou roli jeho profesionální znalost. Přesypáním přes síto se rozinky roztřídí podle velikosti. Na krabici je často slovo „small“. Tyto rozinky jsou samozřejmě malé. Rozlišujeme „Elephants“ jdoucí přímo do vinného průmysl, „Bold“ a „Medium“ používané v anglických koláčích a „Small“ upřednostňované při pečení rozinkového chleba. Obzvláště malé rozinky jsou nazývány „Siftings“, protože jsou prosívané z velkého množství rozinek určité velikosti.

Balení rozinek

Pro Nizozemí se zorinky balí do krabi c po 12,5 a 15 kg čisté váhy.

Balení se provádí strojně. Je potřeba být opatrný, rozinky mají jemnější slupku než hrozinky. Nejdůležitější měsíc sklizně rozinek je září. Celá rodina trhá a suší víno. Hruzí-li déšť, je potřeba každá ruka na ochranu sklizně před nebezpečím. U nás můžete očekávat „novou „ sklizeň v první polovině října.