Para ořechy

Para ořech, jeden z nejlákavějších ořechů, které známe. Představte si, královský strom, rostoucí v džungli, vysoký mezi 40 až 60 metry, s příčným průřezem 2 metry. Tam, majestátně vyčnívající nad milióny dalších stromů a keřu. Neuvěřitelné. Vysoký a rovný se tyčí nad vším.Ostatní stromy v džungli často rostou do nejbizardnějších tvarů, donuceny silnějšími druhy. Každopádně „parakaštan“ , jak jej nazývají domorodci, ne. Hustě olistěný se pyšně tyčí k modré obloze, jeho plody poznávají slunce, na rozdíl od ostatních stromů a rostlin. Je to pravda, mocná, nezměřitelná džungle v Brazilské oblasti zabíjí bez respektu a jen ti nejsilnější ze všech přežijí. Z mrtvých vzejde nový život. Je to nepřetržitý cyklus této zelené hmoty, vyživované mnoha řekami, z nichž jsou největší Amazonka a Rio Negrol. V období dešťů se o zásobování starají srážky.

Jeden den jsem zažil takový tropický liják. Po noci strávené v malém děravém proa (loď), napadán zuřivými komáry jsem zároveň sledoval nádherné světlušky. Můj průvodce byl vyzáblý domorodec s vlnitými vlasy, povoláním lovec. Živil se prosekáváním stezek mezi velikány pralesa. Desetkrát až dvacetkrát jsme museli vysedat z lodi a balancovat po kolena ve vodě, abychom přenesli loď přes kmen ležící ve vodě. Byli jsme doprovázeni ohlušujícím sborem z džungle s tisíci hlasy v černočerné tmě. Bylo šest hodin ráno a vycházelo slunce. Ukázalo se, že obrovské nadpřirozené bytosti byly stromy, liány a ostatní porost. Sbor z džungle pokračoval i potom co začal prudký liják. Dostali jsme se blízko vysokého valu a mohli jsme se ukrýt pod pralesním obrem.

To byl déšť! Celou hodinu! Viděl jsem milióny pramenů. Déšť padal jako skleněné šípy, vyslané z mlhavé oblohy, mrskající listy, stromy a  … lidi.

Neviděli a neslyšeli jsme žádné zvíře, kromě skřeků opic, které jsou zvyklé dávat o osobě vědět i za takových okolností. Ostatní zvířata se ukryla na svých tajných místech. Po hodině mezi tím pomalu ale jistě den zahnal noc, přestalo pršet. Potom, jako by to bylo domluveno se opět naplno rozezněly skřeky, teď již doprovázeny teplými slunečními paprsky. Zvířata si byla vědoma příležitosti dát o sobě vědět. Příroda se probudila, voda se po sprše začala vypařovat. Znovu se rozeznělo bubnování kapek. Před námi poletovali pestře zbarvení papoušci. Čiré a jemné orchideje visely proti povolnému stromu. Krokodýl se tiše potopil do hloubky.

V takovém okolí a za takových podmínek roste para ořech. Najdeme tam, podle brazilského ministerstva zemědělství, okolo devíti miliónů para ořechů. Strom rodí průměrně třicet až čtyřicet kilogramů za rok. Vynásobíte li tato čísla, dostanete obrovské množství para ořechů. Reálná produkce, okolo tří set šedesáti tisíc tun, je s tímto množstvím v nepoměru. Jak to? Bude vám jasné, že sklízet v džungli není lehké. Nepřestavujte si džungli romanticky a nenáročně. Cestoval jsem tam hodiny a dokonce se mále i ztratil. Můžete vidě nepředstavitelně nádherné věci, ale je neuvěřitelně těžké do jejího nitra proniknout. To platí i pro původní a současné obyvatele této rozsáhlé zelené masy. Ačkoli oni znají lépe obtíže a překážky, než někdo projíždějící. Přidejte nejistotu ve vztahu k výrobě a kruh je uzavřen.

*** Para ořech

Královský strom sahající do 40 až 60 metrů.

Na trhu se postupně prosazuje i Bolívie. Peru a  Bolívie jsou země ve výběžcích Amazonské oblasti. Bolívie již hraje v obchodu s para ořechy významnou roli, Peru bude jistě následovat.

Surovina je výborné kvality.

V jednom mohou být para ořechy a kokosové ořechy lehce srovnány. V para ořechu je od osmi do dvanácti semínek, která známe jako para ořechy ve skořápce. V průběhu listopadu, prosince, ledna, února a března, tyto skořápky, tvrdé jako kámen, spadnou., Všechna čest člověku, který dostane takovou koulí do hlavy. Docel a často přijde někdo o život. Ostatní každoročně ořechy sbírají, nebo je vykopávají z hlubokých děr v měkké zemi. Potom je nanosí do svých proa a pádlují do svých dřevěných chatrčí. Někdy dokonce musí náklad nést po divokých stezkách, aby dosáhli svého cíle. Někteří raději svá proa nasměrují do nejbližší vesnice obývané obchodníkem. Ostatní čekají, než obchodník přijde za nimi. V obou případech jsou vydáni na milost obchodníka špatně placeni. Někdy dokonce nejsou placeni penězi. Nastane-li tržní krize, je jediná možnost – výměnný obchod. Tuto možnost přijímají zahanbeně., Co ví obyvatel džungle o cenách a o sklizni „Velcí šéfové“ Daleko v Manusu a dokonce dál v Belemu ví vše. Cokoliv řeknou musí být uvěřeno a akceptováno. Musí to být pravda, protože kvůli tomu obchodník často bere jen polovinu nebo malou část sklizně. To značí, že velký šéf má dost plodiny. Samozřejmě, je ta¨m tolik stromů a tolik ořechů … Že velký šéf záměrně vytváří nedostatek, aby si vynutil lepší ceny nevědí. Jak by modli. A kdyby jim někdo řekl, asi by nevěřili. I kdyby uvěřili, co by zmohli tisíce kilometrů od civilizace. Zůstanou závislí na velkém šéfovi.

Pomalu, ale jistě se pro velké šéfy blíží konec zlatých časů.. Po řádném průzkumu není pro para ořechy nejlepší doba. Zdá se, že se postavení para ořechů může radikálně změnit. Je podporován názor, že para ořech může zpomalit systematické ničení Amozonské oblasti deštného lesa. Pokud toto uspěje, určitě z toho obyvatelé vnitrozemí nevyjdou na prázdno. Doře informovaní obchodníci prodávají všechny ořechy ve slupce (tvrdá jádra s obaly). Nákupčím tří nebo čtyř továren v dané oblasti. Ty je nakoupí a vyváží ve skořápce nebo bez. V sousedství Belemu začaly pokusy se šlechtěním para ořechů. Na dva tisíce tři sta hektarech roste padesát sem tisíc pět set stromů. Už se dostavily i první výsledky. Strom rodí po šesti až sedmi letech, zatímco divoký rodí po dvanácti až dvaceti čtyřech letech.

Tam jsme se vydali, dvě lodě plné para ořechů. Uprostřed je táhl remorkér. Jeli jsme celý den a noc. Bylo to pět set kilometrů. Přes noc metalo bodové světlo zář na vířivou vodu Amazonky, která má někdy na šířku až kilometry. Náhle na jaké hluboko plující kmeny opakovaně narazily proti přídím lodí. Jednou dokonce tak prudce, že se ozvali prasknutí. Hrobové ticho. Okamžitě jsme pluli zpátky. Hodinu po hodině. Propocení členové posádky se snažili vší silou opravit poškození. Na lodi nepanovala hustá atmosféra. Smáli se, dokonce i když v mnoha ohledech všechno bylo proti nim. Nakonec jsme po šesti hodinách znova vyjeli. Snažil jsem se usnout na mé tvrdé dřevěné patrové posteli. Ačkoliv bylo hrozné vedro, mělo by to jít. Malé rádio hrálo odpornou hudbu a drželo mě vzhůru. Ta hudba hrála pro kormidelníka, stojícího slabé dva metry ode mě, aby zůstal ve střehu. Konečně jsem usnul. Cestovali jsme téměř čtyři dny. Vezli jsme s sebou i různě balené jídlo. Na palubě jsem viděl kromě jiného i želvy, ale po příjezdu nezůstala ani jediná. Hodně ráže, banány a pomeranče. Šťáva z kešú, chutná docela dobře, když si zvyknete. Brazilci pijí také hodně černé kávy. Po příjezdu do Manausu okamžitě začali vykládat a ořechy měly být vylouskány.

Podle brazilských údajů je třicet procent para ořechů prodáno bez skořápky a sedmdesát procent se skořápkou. Obojí sušené, kvůli větří trvanlivosti pro uchování. Nesušený para ořech má, ale mnohem lepší chuť.

U ořechů ve slupce jsou následující kategorie:

Extra large – 38/40 ořechů na libru

Extra medium – 50/55 ořechů na libru

Medium – 57/62 ořechů na libru

Small – pře 70 ořechů na libru

Odstupňování louskaných para ořechů:

Tiny – 120/220 ořechů na libru

Medget – 160/180 ořechů na libru, část je polámána

Small 14/160 ořechů na libru

Medium – 110/130 ořechů na libru

Large – 90/110 ořechů na libru

Dále je ještě několik druhů polámaných a kousků. Ve skořápce jsou baleny do pytlů po padesáti librách, na přání do pytlů po dvaceti pěti kilogramech. Leštěné i neleštěné.

Vylouskané se dávají do patnácti kilogramových plechovek, dvě plechovky v každé krabici. V současnosti jsou krabice často zabaleny do fólie. V tomto případě je váha dvakrát deset kilogramů v krabici. V obou případech je při balení použit plyna a balení je vzduchotěsné. Para ořech je bohatý na oje a proto brzy žlukne. Ořechy ve skořápce starší jednoho roku by mely být pečlivě prohlédnuty. Nelouskaný, sušený a dobře skladovaný para ořech může být uchován až dva roky.

Tento ořech je samozřejmě velmi vítaným doplňkem chudého jídelníčku obyvatel džungle. Většina jich žije na březích řek, pouze některé skupiny indiánů stále obývají hlubokou džungli.

Nutriční obsah na 100g: energie 703 kcal nebo 2938 kJ, tuky 66,9 g, bílkoviny 14,3 g, uhlohydráty 7,8 g, minerály 3,3 g, vitamíny 1,6 mg.